 | Je již skoro večer a tak z lázní Sedmihorky vyrážíme do nedalekého kempu, který je však hodně plný a nemohli by jsme mít auto |
přímo u stanů a tak se po chvíli rozmýšlení obracíme a vracíme se po hlavní cesté směrem na Jičín hledat jiný kemp. Po pár kilometrech narážíme na cesty na směrovku Camp a šipku ukazující doleva. Sjíždíme tedy z hlavní cesty opět
| směrem k lesu se skalami hledat slibovaný kemp. Jedeme po klikaté úzké cestě, která nás vede pořád lesem a loukami do kopce. Na kopci po výjezdu z lesa zjišťujeme, že jsme se ocitli nedaleko zříceniny hradu Trosky. Již jsme tu byli a o žádném kempu v okolí nevíme. Projíždíme nedaleko hradu a už začínáme přemýšlet o tom, jestli jsme někde nesjeli z cesty, když se za zatáčkou nedaleko cesty zjevil velký indiánský stan a kolem něj menší stany a karavany. Již se začíná pomalu stmívat a tak zastavujeme a jdeme obhlédnout situaci. Zjišťujeme, že jsme u veřejného tábořiště Svitačka a na druhý den se nám potvrdí, že jsme v tábořišti, které jsme hledali. A protože je již dosti pozdní hodina a za chvíli bude tma, tak začínáme obhlížet terén tábořiště a rychle vybalovat a stavět stany. Naštěstí jsme v tom již zběhlí, tak že za chvíli je postaveno. Naši nejmladší si zde rychle našli nové kamarády a i přes pokročilou tmu si spolu hrají. Kde se právě pohybují poznáváme už jen podle toho, z které strany ozývají jejich hlasy... |  |
Po osprchování a nezbytné večerní hygieně uléháme k spánku. Nakonec jsme rádi, že jsme zde, protože za chvíli je v tábořišti klid a všichni můžeme klidně spát až do rána...
 | Ráno vstáváme něco po sedmé, ale v tábořišti je ještě klid a tak po rychlé snídani a ranní hygieně vyrážíme pěšky směrem k hradu Trosky. Ani ne 100m od stanu se nám naskýtá krásný pohled na hrad, který od nás není dále než jeden kilometr vzdušnou čarou. Je krásné slunečné ráno a cesta k hradu, která vede loukou, přes vesnici Troskovice a nakonec po cestě lesem, ubíhá rychle i když nikam nespěcháme. Docházíme k hradu společně s dalšími několika turisty, ale hradní brána je ještě zamčená. |
Vyrážíme vzhůru po schodišti na vrchol Baby, který je přístupný. Je odsud nádherný rozhled po krajině, ale i na samotný
| půdorys hradu i protější vrchol Panna. Kocháme se pohledem do krajiny a po chvíli sestupujeme dolů z věže po schodišti až dolů do hradu a procházíme napříč hradem směrem k věži Panna a po točitém kamenném schodišti vystupujeme na Aehrentálskou vyhlídku pod samotnou věží, která ale není přístupná. Z vyhlídky je zase krásný výhled na věž Baba, odkud jsme před chvílí přišli. Děláme pár fotek k dokumentaci a po chvíli sestupujeme dolů. Po prohlídce nádvoří se vracíme ke vstupní bráně, kde si ještě čteme historii hradu a po nezbytném kroužení našich nejmladších kolem různých suvenýrů opouštíme hrad. |  |
Cesta dolů z kopce není namáhavá a rozhodně se nedá srovnat s cestou na hrad Bezděz, protože zde může správce přijet až k hradní bráně automobilem, ale na Bezděz se nedostanete ani "čtyřkolkou".
Za chvíli jsme již zase zpět v kempu a rozmýšlíme kam vyrazit dál....
Přečtěte si předchozí článek - Táboření pod Troskami 1
Přečtěte si navazující článek - Táboření pod Troskami 3
