Stanování 2 - Labské Pískovce

Cesty a výlety
Děčínský zámek

   Vstáváme brzy po klidné noci a rychlé snídani a vyjíždíme směrem Mezní louka, kam po jízdě místními silničkami a hlavně krásnou přírodou dojíždíme a parkujeme na velkém parkovišti, které v době našeho příjezdu skoro zelo prázdnotou.

 
  Balíme batohy s jídlem a pitím a vyrážíme po červené značce, tentokrát již po svých, na prohlídku Labských pískovců a hlavně Pravčické brány. Lesní cesta vede ze začátku mírně do kopce, ale za chvíli je strmější a tak se to různě střídá. Trvá to však jen asi 1-1,5 km a již vidíme první skály. Cesta se mění v chodník, který vede po úpatí velkých skalních bloků, které se tyčí nad námi. K samotné Pravčické bráně to však máme ještě asi 4-5 km. Stezka po které jdeme naštěstí již nevede do kopce, ale spíš po vrstevnici s minimálními výškovými rozdíly a proto je to příjemná vycházka lesem kolem krásných skal. V jednom místě vidíme skály na protější straně velkého údolí a za chvíli již jdeme pod nimi. Labské pískovce

V další části cesty je nádherná vyhlídka na celé údolí se skalami po bocích. Cesta ubíhá rychle a již mezi stromy vidíme Pravčickou bránu.

 Labské pískovce - skály
 
  Je sice ještě několik set metrů před námi, ale za chvíli již stojíme pod ní. Je pořádný kus nad námi a tak se vydáváme za ní do kopce.

 Labské pískovce - pohled na údolí
  
Šikmými stezkami se dostáváme stále výše a procházíme kolem zámečku Sokolí hnízdo, který je vystavěn na boku skály a vypadá jako vlaštovčí hnízdo. Zde platíme vstupné do areálu brány a stojíme v úrovni paty jejího oblouku. 

Pravčická brána - pohled z spodní stezky

Chvíli si ji prohlížíme ze spodní strany a již míříme ke schodišti na odvrácené straně skalního masívu a stoupáme vzhůru k vyhlídkám, které jsou na úrovni horní strany brány. Samotná brána již není přístupná ( pouze v jednom místě jsou vidět zbytky původního mostu, vedoucího k bráně ), ale z přilehlého skalního masívu je na ni nádherný výhled, tak jako i výhled do údolí a na okolní skály. Na jedné ze skalních vyhlídek si děláme polední pauzu s nádherným panoramatem skalních masivů. Fotíme se a dokumentujeme naši návštěvu brány a pomalu míříme zpět ke stezce, která nás k bráně přivedla. Je velké horko, ale za chvilku jsme již dole ze skalního masívu ve stínu stromů. Pokračujeme dál po červené značce směrem Hřensko.

 

Tentokrát již stezka vede lesem z kopce a jsme rádi, že jsme si nechali poradit, a naši cestu začali na Mezní louce,

 Pravčická brána - pohled z vyhlídky
  
protože cesta vede lesem a o krásných skalách s vyhlídkami do údolí si můžeme nechat jen zdát.  
Jdeme lesem asi 2 km a přicházíme k cestě, která nás po dalším 1,5 km dovede na okraj města Hřensko. Zde se krátce občerstvujeme a míříme do Edmundovy soutěsky.

 Hřensko
  
Cesta vede soutěskou vytvořenou říčkou Kamenice. Jdeme krásnou přírodou proti proudu říčky a za chvíli již vidíme místo

kde se soutěska zužuje a odkud se návštěvníci dostanou pouze na lodičkách proplutím Tichou soutěskou. Říčka je v těchto místech přehrazena a vzniklo tak malé jezírko, po kterém jsou návštěvníci obousměrně převáženi na lodičkách. Chvíli čekáme na lodičku a již nasedáme a za občasného šplouchnutí vody plujeme mezi skalami. Skály zde vystupují přímo z vody, která je v těchto místech hluboká několik metrů. Úsek je dlouhý asi 900 metrů ale při vyprávění převozníka cesta rychle ubíhá a již vystupujeme na druhé straně jezírka. Po dalším kilometru přicházíme k Meznímu můstku a rozhodujeme se co dál, jestli pokračovat dál soutěskou a nechat se převézt Divokou soutěskou dále směrem Ke Strži a potom k Mezní louce 
 

Hřensko - Edmundova soutěska

nebo se vydat přes most směrem k Mezné a odtud k autu v Mezní louce. Někteří z nás jsou již unaveni a proto se rozhodujeme pro druhou kratší variantu.

 Hřensko - Edmundova soutěska
 
  Brzy ale zjišťujeme, že to asi nebylo úplně správné rozhodnutí, protože cesta vede do prudkého kopce. Ukazatel vzdáleností nás sice utěšuje, že jenom 500-600metrů, ale kdybychom věděli kudy cesta povede, tak bychom zvolili první delší cestu, která jak se později dozvídáme není tak strmá. V půli kopce je však již pozdě se vracet a tak musíme vypít kalich až do dna… Konečně vidíme první stavení a za ním druhé, ale kopec pořád nekončí. Ale nakonec jsme se dostali unaveni až na vrchol, kde čekáme na opozdilce. Naše námaha je odměněna nádherným pohledem na skály na protější straně velkého údolí. Je odsud dokonce vidět i Pravčická brána, ale pro oko neznalého splývá s okolními skalami a nalezli jsme ji až doma při podrobné prohlídce fotografií. Odsud je to již jen asi 1,5km po cestě z mírného kopce k autu v Mezní louce, kam se za chvíli dostáváme.

Děčínský zámek - vstupní brána

Vyjíždíme unaveni po asi 16-17 km vycházce směrem Hřensko a Děčín. Do Děčína dojíždíme již k večeru a parkujeme na náměstí a jdeme si prohlédnout alespoň nádvoří a okolí zámku. Po krátké prohlídce okolí zámku vyrážíme na pořádné jídlo, které jsme si po celodenní tůře zasloužili. Ještě doplňujeme zásoby pití a jídla na snídani a míříme unaveni směrem kemp. Po příjezdu do kempu plánujeme program na zítřejší den a vzhledem k dalšímu vývoji počasí a ostatním okolnostem se shodujeme na tom, že brzy ráno sbalíme stany a vyrazíme již směrem k domovu s tím, že po cestě ještě navštívíme nějaký hrad nebo nějaké jiné zajímavé místo… a uléháme k zaslouženému spánku.

 

 

Prohlédněte si fotogalerii Labské pískovce - Pravčická brána

 Děčínský zámek - pohled od řeky
 

 
SEO by Artio